Ma olen nii õnnelik, et pean nutma.
Sellist õnne tunda ja omada, hoida...
Ilu ja arm, rõõmud ja naerud, hetked
sõnad ja jutud
puudutused ja suudlused
Tema silmad,
Tema.

Ma soovisin endale õnne, lootsin leida armastust.
Aga ma ei oleks kunagi uskunud, et selle niimodi leian.
Et äkki ongi kõik õige. Lihtsalt niisama.
Ma ei uskunud, et miski saaks olla täiuslik.
Et üks suhe saaks olla täiuslik.
Et keegi saaks olla minu hingesugulane.
Ning mind tahta ja vajada täpselt sama palju, kui mina teda.
Öelda täpselt samu asju, millest mina mõtlen.
Teada mind esimesest päevast alates paremini, kui ma ise tean.
Suudelda inglit. Suudelda orkaani. Päev enne homset.
Puudutada tormi. Joosta vihmas. Üle keha hõõgudes.

Ma ei uskunud, et ma saan olla kellegagi nagu iseendaga.
Rääkida kellelegi kõigest.
Usaldada kedagi täielikult
Loota kellegi peale.
Nautida kedagi.
Olla kellegi mõte.

Ja Tema koguaeg tänab mind.
Et olen, et olen olemas ja teen neid asju, mida teen.
Kuigi mina tahaksin olla põlvili
ja tänada
Seda kedagit, kes lasi sellel juhtuda.

Elu suur küsimus, mida pidevalt mõtlesin - kuidas sa saad aru, et see on See...
Sellest esimesest hetkest. Esimesest. Ja see jääb.

Ma olen armastanud. Aga teisiti. Olen ennast avanud. Aga teisiti. Olen olnud teistega. Aga teisiti. Poolikult. Sest kunagi ei ole ma lõpuni teadnud, nagu ei ole ka mind teatud. Ja pidevalt olen ma jäätunud. Murdunud. Pettunud.
Mitte enam.

Když končí se den a usne má zem, pak na malou chvíli
Vrací se zpět můj niterní svět, co osud tvůj sdílí
Do všech světových stran, do všech koutů co znám… volám
Když přichází noc, tak cítím jak moc, tvé světlo mi schází
Promítne krátce svůj stín někde v dálce, tvá duše se ztrácí
Zdá se nezbylo nic, jenže čím dál tím víc...
Ve mně navždy zůstává
Tvoje voda živá
Uvnitř odpočívá
Čistá a důvěřivá
Ve mně navždy zůstává
Tvoje voda živá
Tiše odplouvá
Čistá a důvěřivá
Když končí se den a usne má zem, nevnímám čas
Vrací se zpět můj niterní svět snad probudí nás
Zdá se nezbylo nic, jenže čím dál tím víc ...

Aneta Langerova - voda živa